Rodinné včelařství s 50letou tradicí
Historie včelařství, nacházejícího se v malebné oblasti obce Doubravice, sahá až do roku 1973, kdy se pan Václav Kroa, dědeček současného majitele, začal věnovat včelaření. Zpočátku šlo jen o koníček, ale postupem času jeho vášeň pro včely a přírodu natolik zesílila, že mu postupně začal věnovat veškerý svůj čas. Současný název „Včelařství u Vydry“ dostal statek po jeho vnukovi Petru Mudrovi, který jej v roce 2005 převzal po svém dědečkovi a stejně tak po něm zdědil lásku k včelám a přírodě.
Právě okolní příroda dodává medu jeho nezaměnitelnou chuť a vůni. První úly stály na jižních svazích osamělé stolové hory Kozelka v přírodní rezervaci Zkamenělé stádo, kde zurčí Starý potok, jenž zavlažuje okolní pastviny, sousedící s rozsáhlým lesním komplexem přírodního parku Manětínská.
Vnuk pana Kroa a současný majitel, Petr Mudra, přezdívaný Vydra, dal včelaření název „Včelaření U Vydry“ a stará se přibližně o 50 včelstev.
Přečtěte si více o včelaření v rozhovoru s včelařem Petrem Mudrou, známým jako „Vydra“:
Kolik vlastníte včelstev?
V současnosti máme 50 včelstev. Jsou rozmístěny Včelnice na vrchu (vyhaslé sopce) Kozelka. Úly stojí na okraji lesa s výhledem na louky a pastviny.
Jak včely chováte a jak zpracováváte med?
Včelstva chováme v dřevěných úlech s velkým důrazem na jejich dobrý stav a čistotu. Veškerý med z naší produkce pochází z krásných světlých plástů a dbáme na to, aby včelstva nežila na starém tmavém vosku. Včely nejsou léčeny chemickými léčivy a zazimovávají pouze na medu. Včelstva nejsou krmena cukrem. To znamená, že z každého včelstva je odebráno a vytočeno jen tolik medu, aby měla vždy dostatečné zásoby na zimu. Veškerá manipulace s medem probíhá v nerezových a následně skleněných nádobách. Používáme nerezový zvratný medomet, nerezové stáčecí nádoby a nerezové odvíčkovací zařízení. Po vytočení se med bez jakéhokoli ošetření, zahřívání, přísad či konzervantů přímo stáčí do sklenic. Dále se s medem již nijak nemanipuluje. Jedná se o tradiční včelařské postupy.
Co ovlivňuje barvu, chuť a vůni medu?
Příroda, ve které jsou včely chovány, je velmi rozmanitá. Každý rok je med jiný a to co do chuti, barvy i vůně. Všechny tyto aspekty ovlivňuje počasí a to, které rostliny v daném roce a období více kvetou a zda mohly včelstva během kvetení konkrétní rostliny hodně létat. Mnohokrát se například stane, že kvůli dešti nebo chladnému počasí nemohou včely po mnoho dní opustit úl a mezitím určitá rostlina z velké části dokvete. Někdy také může nastat silné sucho a rostliny produkují jen velmi málo nektaru. Pokud včelstva začnou sbírat nektar z jedné rostliny, je také možné, že jiným rostlinám kvetoucím ve stejnou dobu věnují jen malou pozornost. Faktorů, které ovlivňují, jaký med v daném roce bude, je skutečně mnoho.
Jaký med tedy nabízíte?
V zásadě se produkují dva druhy medu: smíšený květový med a smíšený medovicový med.
Smíšený květový med lze obecně nazývat také jarním medem. Tento med pochází z květů stromů a bylin, které rostou na jaře, tedy přibližně od začátku jara do konce května až poloviny června.
Smíšený medovicový med lze nazývat letním (nebo také lesním) medem. Tento med vzniká převážně z takzvané medovice (produkované mšicemi a červci) a částečně opět z květů kvetoucích přibližně do poloviny července až konce července.
Co kromě medu ještě vyrábíte?
Med, svíčky, medovinu, medový ocet, medový bezový sirup, propolisovou mast, propolisovou tinkturu, medové bonbony.
Proč jste se rozhodl převzít včelaření po dědečkovi?
Bylo to přirozené pokračování rodinné tradice a činnosti, kterou měl dědeček velmi rád a která vždy spojovala rodinu jako společný zájem. Včelaření se věnuji naplno již 20 let… Je to pravděpodobně v genech, včely chovám z lásky k nim, přírodě, z radosti ze svobody spojené s touto prací.
Co Vám na včelaření přináší největší radost?
Na práci se včelami mě baví naprosto všechno a vlastně to není práce, ale radost. Každý rok mě znovu a znovu fascinuje neuvěřitelná tvořivá síla včelstev - od jara, kdy se po zimě pomalu probouzejí k činnosti a během několika málo jarních a letních měsíců dokážou vybudovat obrovské společenství, vystavět nové voskové plásty, nanosit velké množství medu a pylu a vyrobit propolis. Je krásné, že každý rok je se včelami jiný a každé včelstvo se chová odlišně. Včelař se neustále učí a v úlu se stále objevují nové situace, prostřednictvím včel je možné vnímat nepřetržitý vývoj přírody a každodenní dění, které se v ní odehrává.
Čeho si na své práci nejvíce ceníte?
Nejvíce mě hřeje, že lidé, kteří kupují můj med, jsou spokojeni a vracejí se. Důležité pro mě je, že vytvářím kvalitní a zdravé produkty bez chemické zátěže a že se mi navzdory mnoha obtížím daří udržovat včelstva bez chemických zásahů, bez velkých zásahů do úlu a s maximálním respektem ke včelám a k přírodě.
S jakými problémy se včelař potýká?
Největším problémem pro včelaře je v současnosti pravděpodobně boj s parazitem kleštíkem včelím (Varroa destructor), který je schopen včelstva zdecimovat. Většina včelařů se snaží tohoto parazita v úlech zbavit pomocí silných chemických látek a insekticidů, někdy dokonce aplikovaných s pomocí acetonu. Před mnoha lety jsem se rozhodl, že to není správná cesta, jak včely chovat, jak přistupovat k přírodě ani jak vyrábět kvalitní med. Proto se k regulaci tohoto parazita ve včelstvech používám pouze přírodní metody.
Jaké máte plány do budoucna?
Pracuji na dokončení nového zázemí a zřízení potravinářského provozu, aby bylo možné rozšířit nabídku včelích produktů. Mým cílem je zvyšovat povědomí lidí o včelách a medu, o tom jaké faktory ovlivňují kvalitu medu a dalších výrobků. Do budoucna bych rád pořádal akce pro děti i dospělé a školení začínajících včelařů.
Autorka článku: Michaela Doležálková
